Košilela docela osiřela
Moje kamarádka už měla dva chlapečky a těšila se na vytouženou holčičku. Narodila se jí dvojčata, obě pohlaví mužského. Když to mamince porodník sdělil, prohlásila zděšeně: „Ježíši, to bude košil!“ V té době i malí chlapečkové chodili do školky v košilkách.
Košile má své kouzlo. Slavnostní okamžik, životní změna, významná událost, výjimečnost prostředí. Maturita, zkoušky, promoce, svatba, koncert. Je součástí fenoménu uniformy. Pilot, stevard, dirigent, číšník. Ženské oko na nich zálibně spočine.
Doba však košilím nepřeje. Zkoušení online, svatby odloženy, letadla v hangárech, termíny kulturních akcí posouvány. A kam se poděli číšníci? Třímají snad osaměle své číše a připíjejí na zdraví? Home office u počítačů vyžaduje teplákové pohodlí, jen na webináře a videokonference pánové oblékají džíny a triko s límečkem, pokud je vyžadována zapnutá kamera. Docela osiřela Morgenstern/Fryntova košilela. Jak děťátko pláčem si stejská.
I před covidem už se obleky s košilemi do úřadů nosily méně často než za Oldřicha Nového. Profesí, kde je potřeba žehlivých límečků nejméně pět do týdne, sice pomalu ubývá, ale nažehlená košile s kravatou stále „dělá“ bankéře, manažera, ředitele.
Žehlení mezi oblíbené aktivity nepatří a v tradičních partnerských modelech je stále spíše doménou žen. Málokterá vkládá své fotky s žehličkou na svůj profil. Otázku žehlení nemusí řešit, pokud
- se pohybuje jen mezi ženami
- má vedle sebe bohéma, který zásadně nosí roláky
- žije s tričkařem a svatba se nechystá
- její muž měl košili na sobě právě jen na svatbě, a stejně už z ní "vyrostl" (pupík mu narostl z partnerčiny výtečné kuchyně), na další výjimečnou příležitost mu koupí novou
- má pračky, sušičky, žehličky (ne přístroje, ale živé pomocnice)
- kupuje pouze košile z materiálu, který se OPRAVDU nemusí žehlit… Kde?
Neplatí - li žádná z předešlých možností, nezbývá než
- nalít si sklenku oblíbené barvy vína
- vyžehlit límec, rukávy z obou stran, popřípadě ještě střed, aby nezůstaly "puky"
- zapnout knoflíky, navléknout košili na žehlicí prkno a vyžehlit zadní a pak přední díl
- košili složit nebo pověsit na ramínko
- dopít, vypnout proud a prsa, nasadit úsměv a jít si pro zaslouženou pochvalu k majiteli košile.
Je dovoleno, ba dokonce doporučeno! pustit si k záslužné činnosti oblíbený seriál, romantický film, bláznivou komedii, detektivku nebo zábavný pořad z archivu, případně i mýdlovou operu či telenovelu. A když se muž diví, že se na „to“ proboha! „ta jeho“ partnerka může dívat, odvětí mu žena slovy Bohunky Svěrákové (ve filmu v podání Daniely Kolářové) „A žehlils někdy?“
Olga Medová
Zahalená a odhalená
U ženy většina mužů ráda popustí uzdu své fantazii a představuje si to, co je skryto. Představy se pak naplní, nebo ne, někdy zůstane jen u té fantazie.
Olga Medová
Čas. Zimní i letní…
Že prý trávíme denně několik hodin na mobilu, na sociálních sítích, na počítači, u televize... To je určitě lež jako věž! Kde bychom na to vzali čas???
Olga Medová
Útřivé
Nevstoupíš dvakrát do stejné... lavice. Lavice Dejvice, rýmovačka... Budova Fakulty architektury od Aleny Šrámkové. Plně obsazené řady. Přednášející za katedrou. Prezentace s fotografiemi.
Olga Medová
Za časů UčíTelky
Jste na home office, v dětském pokoji neskutečně kašle vaše dítě, měříte mu teplotu, dáváte mu zábaly, děláte s ním úkoly, zapínáte inhalační “kočku”, řešíte pracovní problémy, vyzvednutí mladšího sourozence ze školky...
Olga Medová
Mluno, električina, síla blesková
Green Deal. Obnovitelné zdroje. Fotovoltaika. Elektromobilita. Udržitelnost. Blackout. Náklady za energii. Úsporná opatření.
Olga Medová
Co nemám, nepotřebuji?
Vystupuji z auta a beru si ze zadního sedadla batoh..., ale skoro se orosím. Kde mám proboha svou bundu?
Olga Medová
Nicholas
Dvě hodiny pevně věříte, že se opravdu díváte na zestárlého Nikiho, jen v jeho očích „mlčí jehňátka“.
Olga Medová
Spála spala
Jenže už se zase probudila... Covid její výskyt utlumil, ale v posledních letech je opět na vzestupu.
Olga Medová
EM HÁ DÉ
Na Hradě. Davy turistů se valí od stanice tramvaje. Víkendové sluníčko a příjemné zimní klima kolem nuly přilákalo všechny věkové kategorie, jednotlivce, páry, rodiny, skupiny s průvodcem s deštníčkem i bez.
Olga Medová
Šepoty a vřískoty
Bytový dům, panelový, cihlový, řadové domky „panelák naležato“, lidé si vidí do talíře a stěny tam mají uši. Uši obyvatel dostávají zabrat.
Olga Medová
Černý most tříkrálový
Černý byl dneska celý den. Zamračené nebe, mrholení, déšť. Jako by se stmívalo hned od rána. Původně jsem se chystala na turistický pochod z Prahy na Okoř jako loni, ale kvůli předpovědi počasí se mnou nikdo nechtěl jít...
Olga Medová
Kdo nás opustil…
Letos jsme se navždy rozloučili s mnoha osobnostmi, na které se nám bude hezky vzpomínat. Na Štědrý den odešla ve věku devadesáti let Lady Dermacol, paní Olga Knoblochová.
Olga Medová
Pra a prapra
Moje devadesátiletá babička bydlí sama v domečku, ještě zastane malou zahrádku a peče cukroví pro celou rodinu, vypráví mi pán s lehce prokvetlými skráněmi, pár let před padesátkou, otec sedmileté holčičky.
Olga Medová
Jak jsme potkali …
Lhota, ta s nudistickou minulostí. V osmdesátkách sem začali jezdit příznivci koupání a slunění bez plavek. To bylo ale zakázané a označené jako protirežimní. Veřejná bezpečnost dělala na naháče zátahy a odvážela je v antonech.
Olga Medová
Královna parketu
Je, a už navždy zůstane královnou letošního ročníku, ať už v sobotu v závěrečném kole zvítězí kdokoli.
Olga Medová
Na co čekáme?
V dětství se čekalo s radostí, hlavně na Ježíška a na prázdniny. Počítali jsme, kolikrát se ještě vyspíme. Tolik jsme se těšili!
Olga Medová
Jitka a Den dobrovolníků
5. prosinec mi v dětství vždycky zamotal hlavu. Ráno do školy přišla Jitka s pytlíkem bonbónů, protože podle kalendáře měla svátek, a večer k nám domů přišel v doprovodu anděla a čerta Mikuláš, co měl svátek až další den.
Olga Medová
Já jsem zapomněla…
Na co ale? Zapomněla jsem..., na co jsem to vlastně zapomněla? No tuhle na ten mezinárodní den onemocnění Alzheimerem.
Olga Medová
Pečené nože
Letos jsme začaly neobvykle brzy, nenašly jsme totiž žádný prosincový víkendový termín, kdy bychom všechny měly čas se sejít.
Olga Medová
Cukr, káva, limonáda, čaj, rum… Bum!
Marmeláda, čokoláda, limonáda. Libozvučná slova mého dětství. Zdá se, že jsou na seznamu ohrožených. Nezmizí nám?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 166
- Celková karma 15,53
- Průměrná čtenost 533x