MF včera, dnes a zítra
Četla jsem úterní přílohu ráda a docela pečlivě. O veteránech, slavných závodech a závodnících, o cestování, každoročně před létem o dopravě na Jadran. Udělala jsem si všechny testy autoškoly, no, za volant si nesednu. Bavily mě úvodníky pana Romana, jeho reportáže i články o moderních technologiích a ojetých autech. Přílohu vedl od roku 2006! Měla jsem ráda příběhy čtenářů, do této rubriky jsem párkrát přispěla a dostala jsem knížku. Ceny automobilů šplhají vzhůru, prodlužuje se čekací doba. Stejně tak roste cena pohonných hmot, s ropou je problém, klasickým spalovacím motorům pomalu zvoní hrana. Budoucnost prý patří elektromobilům. Ale „střídavý, střídavý, silný elektrický proud“ je také drahý. A k tomu ty čipy… Tak o čem pozitivním teď psát?
Denní tisk nám do poštovní schránky nosili odjakživa. Tatínek četl noviny u jídelního stolu, když přišel z práce, maminka si uvařila turka a než se pustila do „druhé směny“, chvilku luštila v křesle křížovky. Brávali jsme Mladou frontu. Mně vrtalo hlavou, co ten název znamená, ale nikdy jsem se nezeptala. Když mi dali tašku a tři koruny a poslali mě pro chleba, hrála jsem sama se sebou hru, jestli bude fronta mladá. Ale nikdy nebyla. Vždycky v ní stálo kromě dětí a maminek s kočárky hodně babiček se síťovkami. Tatínkové žádní, dědečků málo.
Můj manžel také četl „frontu“, po přečtení šla ke kotli na „zátop“, děti si z ní někdy dělaly večerníčkovské čepice. Když jsem začala dojíždět do práce, kupovala jsem si noviny u stánku a cestu domů autobusem a vlakem jsem využila ke čtení a vyluštění křížovky. Před druhou směnou. To všechno bylo včera…
Když se z MF stalo Dnes, zůstali jsme deníku věrni. Občas jsme uvažovali, že s předplatným skončíme, ale postupně začaly přibývat čtivé tematické magazíny. Pro ženy pondělní Ona s módou, kosmetikou a recepty, pro řidiče úterní Auto. Středeční Doma, architektura, design, zahrádka, rady kutilům. Čtvrtek s rozhovory, reportážemi, televizním programem, sudoku a luštěním s Mensou ČR. V pátek a v sobotu zajímavé čtení na víkend, tipy na výlety, seriály. Často bylo v přílohách tolik zajímavého textu, že jsme magazíny Dnes odkládali na zítra, a nezbyl nám čas na knížky. Sobotní přílohu jsme si brávali s sebou na cesty nebo jsme si ji četli někde v kavárně.
Ale už je to jinak.
V pondělním magazínu chybí sudoku a křížovka má už delší dobu tak malilinká písmenka, že mi na ně nestačí ani ty nejsilnější brýle. V pátek bývá Speciál. Kam na střední školu, jaký si postavit dům, které materiály použít, reklamy… Steward ve vlaku nám říkal, že si to nikdo nebere. Sobotní příloha od ledna nemá formát áčtyřkového časopisu, ale jsou to zase noviny, další listy. Na víkendové čtení někde ve vláčku nebo autobusu méně pohodlné. Ano, mohu si číst elektronickou verzi, zatím se ale nechci vzdát papírového šustění…
Doufám, že tento blog nebude někdo chápat jako reklamu, jde spíš o vzpomínky, konstatování a srovnání. Ne o předplatitelskou agitaci.
Olga Medová
Zahalená a odhalená
U ženy většina mužů ráda popustí uzdu své fantazii a představuje si to, co je skryto. Představy se pak naplní, nebo ne, někdy zůstane jen u té fantazie.
Olga Medová
Čas. Zimní i letní…
Že prý trávíme denně několik hodin na mobilu, na sociálních sítích, na počítači, u televize... To je určitě lež jako věž! Kde bychom na to vzali čas???
Olga Medová
Útřivé
Nevstoupíš dvakrát do stejné... lavice. Lavice Dejvice, rýmovačka... Budova Fakulty architektury od Aleny Šrámkové. Plně obsazené řady. Přednášející za katedrou. Prezentace s fotografiemi.
Olga Medová
Za časů UčíTelky
Jste na home office, v dětském pokoji neskutečně kašle vaše dítě, měříte mu teplotu, dáváte mu zábaly, děláte s ním úkoly, zapínáte inhalační “kočku”, řešíte pracovní problémy, vyzvednutí mladšího sourozence ze školky...
Olga Medová
Mluno, električina, síla blesková
Green Deal. Obnovitelné zdroje. Fotovoltaika. Elektromobilita. Udržitelnost. Blackout. Náklady za energii. Úsporná opatření.
Olga Medová
Co nemám, nepotřebuji?
Vystupuji z auta a beru si ze zadního sedadla batoh..., ale skoro se orosím. Kde mám proboha svou bundu?
Olga Medová
Nicholas
Dvě hodiny pevně věříte, že se opravdu díváte na zestárlého Nikiho, jen v jeho očích „mlčí jehňátka“.
Olga Medová
Spála spala
Jenže už se zase probudila... Covid její výskyt utlumil, ale v posledních letech je opět na vzestupu.
Olga Medová
EM HÁ DÉ
Na Hradě. Davy turistů se valí od stanice tramvaje. Víkendové sluníčko a příjemné zimní klima kolem nuly přilákalo všechny věkové kategorie, jednotlivce, páry, rodiny, skupiny s průvodcem s deštníčkem i bez.
Olga Medová
Šepoty a vřískoty
Bytový dům, panelový, cihlový, řadové domky „panelák naležato“, lidé si vidí do talíře a stěny tam mají uši. Uši obyvatel dostávají zabrat.
Olga Medová
Černý most tříkrálový
Černý byl dneska celý den. Zamračené nebe, mrholení, déšť. Jako by se stmívalo hned od rána. Původně jsem se chystala na turistický pochod z Prahy na Okoř jako loni, ale kvůli předpovědi počasí se mnou nikdo nechtěl jít...
Olga Medová
Kdo nás opustil…
Letos jsme se navždy rozloučili s mnoha osobnostmi, na které se nám bude hezky vzpomínat. Na Štědrý den odešla ve věku devadesáti let Lady Dermacol, paní Olga Knoblochová.
Olga Medová
Pra a prapra
Moje devadesátiletá babička bydlí sama v domečku, ještě zastane malou zahrádku a peče cukroví pro celou rodinu, vypráví mi pán s lehce prokvetlými skráněmi, pár let před padesátkou, otec sedmileté holčičky.
Olga Medová
Jak jsme potkali …
Lhota, ta s nudistickou minulostí. V osmdesátkách sem začali jezdit příznivci koupání a slunění bez plavek. To bylo ale zakázané a označené jako protirežimní. Veřejná bezpečnost dělala na naháče zátahy a odvážela je v antonech.
Olga Medová
Královna parketu
Je, a už navždy zůstane královnou letošního ročníku, ať už v sobotu v závěrečném kole zvítězí kdokoli.
Olga Medová
Na co čekáme?
V dětství se čekalo s radostí, hlavně na Ježíška a na prázdniny. Počítali jsme, kolikrát se ještě vyspíme. Tolik jsme se těšili!
Olga Medová
Jitka a Den dobrovolníků
5. prosinec mi v dětství vždycky zamotal hlavu. Ráno do školy přišla Jitka s pytlíkem bonbónů, protože podle kalendáře měla svátek, a večer k nám domů přišel v doprovodu anděla a čerta Mikuláš, co měl svátek až další den.
Olga Medová
Já jsem zapomněla…
Na co ale? Zapomněla jsem..., na co jsem to vlastně zapomněla? No tuhle na ten mezinárodní den onemocnění Alzheimerem.
Olga Medová
Pečené nože
Letos jsme začaly neobvykle brzy, nenašly jsme totiž žádný prosincový víkendový termín, kdy bychom všechny měly čas se sejít.
Olga Medová
Cukr, káva, limonáda, čaj, rum… Bum!
Marmeláda, čokoláda, limonáda. Libozvučná slova mého dětství. Zdá se, že jsou na seznamu ohrožených. Nezmizí nám?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 166
- Celková karma 15,53
- Průměrná čtenost 533x